Únor 2016

Kdopak jsem ?

21. února 2016 v 13:47 | DualitaGentlemana |  Pokus o Poezii
Kdopak jsem?
Jsem tady a jsem tam
stále jsem však pořád sám.
Všichni a všude mě znají
za špatného mne možná mají.
Každý ví, že tu jsem
že nejsem jen špatný sen.
Někdo se se mnou smíří
Vždyť ví, kam díky mne míří.
Šprýmy já hrozně rád
nikdo nechce se mnou hrát.
Líbí se mi veselí
i když mu moc nespěji.
Jak přeji vám tu radost.
Jsem tu navždy, jsem tu dál

Kdopak by mne nepoznal?

Pokus o báseň

21. února 2016 v 13:24 Pokus o Poezii

Miluji ji až, nevím jak.
Mohu ji to říci jenom tak?
Sžírá mě to víc a víc
Je to lepší neříct nic?

Říct ji musím o své lásce
A dál nezůstat ve své masce
V níž se skrývám jako dítě malé
Co však říci ji pak dále?

To už snad ona pomůže mi
nebo svrhne zpátky k zemi
Však ze země se dá vždycky vstát

a strachu svého se navždy vzdát

-DualitaGentlemana

Chci vám pomoct

18. února 2016 v 11:19 Myšlenky na úrovni

Před krátkou dobou jsem napsal článek o smutku a jeho řešení. Tento článek nebyl úplně to, co by to mělo být a proto jsem se rozhodl ještě k jednomu kroku. Jelikož rád pomáhám lidem, rozhodl jsem se, že se pokusím pomoct každé osobě individuálně, podle problému se kterým se potýká. Můžete to brát jako ulehčení si, že se svěříte, nebo můžete přijít a pokusit se se mnou naleznout řešení atd. Záleží pouze na vás a jsem ochoten to udělat. Samozřejmě se nemohu zaručit, že vám určitě pomůže, nejsem vševidoucí ani vše znalý, ale udělám co nejvíc, co dokážu.
Tímto se taky na vás obracím s otázkou: "Jakým způsobem se s vámi co nejlépe spojit tak, aby vám co nejvíc vyhovovalo?"
Své nápady skrze jaký způsob pomáhat házejte do komentářů.

S pozdravem váš Gentle.

Smutek a proč?

18. února 2016 v 11:09 Myšlenky na úrovni
Po dlouhé době sledování jsem objevil, že neúnosně velké množství lidí je buďto v depresi, nebo mají jiné problémy, ze kterých se cítí na nic. Což mě přimělo k zamyšlení jak to řešit. Dospěl jsem k velice praktickému řešení, které by mohlo v mnohých případech pomoct. Samozřejmě nejsem tak troufalý, abych řekl ano, funguje to. Co je tedy základním principem?
1. Pro začátek bychom si měli ujasnit, o jaký problém jde (což není vždy úplně jednoduché).
2. Teď přichází otázka je to opravdu problém?
3. Pokud si myslíme, že ano tak začněme vyhledávat klady a zápory okolo toho. Mezi klady se může započítat např. jsem zdravý (to je obrovský klad a věřte, že ne každý ho má), Mám třeba aspoň jednoho přítele (jsou tací, kteří nemají vůbec)(sourozenci se taky počítají ;)), mám třeba dobré studijní výsledky, nebo jde mi nějaká aktivita. Jednoduše řečeno klady se dají najít vždy a spousta, stačí je jen hledat.
4.
Další podstatný krok je zakročení, aby nedošlo k tomu, že se v problému budeme utápět. Tím, že se budeme utápět, si vůbec nepomůžeme, akorát to ještě zhoršíme. Je třeba zapojit tu energii do hledání východiska.
5. Jestliže by to nepomohlo, uvědomme si, že ten život máme jen jeden, ale máme v něm relativně dost času na změny na pokusy si polepšit. Je mnohem praktičtější to zkoušet nějak vyřešit než se v tom utápět.
Takže zakončení je, bojujte se smutkem a nenech to ho vyhrát, jste lepší a pokud nad smutkem zvítězíte, můžete být hrdí, protože je na světě málo lidí, kteří s tím umí bojovat nebo kterým se chce s tím bojovat.


Děkuji vám za pozornost, a pokud by někdo měl nějaké otázky, velice rád odpovím či poradím J